Rozptýlení slunečních paprsků vyčarovalo nejen na Olomoucku ve čtvrtek večer zřetelně viditelný jev zvaný parhelium nebo také paslunce. Lidé mohli pozorovat úkaz připomínající malý kousek duhy, kdy se ale sluneční světlo neodráželo či nelámalo v prostředí vodních kapek. Parhelium vzniká při lomu světla na ledových destičkách v atmosféře.
Parhelium neboli vedlejší slunce je poměrně frekventovaným halovým jevem, při západu nebo východu slunce se vyskytují jasné duhové skvrny ve dvojici po obou stranách Slunce. Častější bývá tento úkaz v zimních měsících. K efektu dochází kvůli lomu světla v ledových krystalcích. „Ty se nacházejí v oblacích řasové slohy, tedy v mracích ve výšce cca 10 km, kde je teplota dosahující až – 50 °C. Ledové krystalky mají šestiúhelníkovou strukturu a v atmosféře jsou povětšinou shodně orientovány horizontálně. Vedlejší Slunce tak pozorujeme, zpravidla když už je Slunce nízko nad horizontem a jeho světlo tak proniká skrze tlustou vrstvu oblačnosti,“ vysvětlil olomoucký hvězdář Michal Štipl.
Vedlejší slunce doprovází zpravidla také nejčastější optický jev spojený s naší nejbližší hvězdou – takzvané malé halo. To vypadá jako malé světlé kolo s načervenalými okraji o poloměru 22 stupňů kolem středu slunečního disku.
Čtvrtek, 11. dubna 2024, 17:04
I poblíž historického centra Olomouce se kolemjdoucím občas naskytne nevšedně detailní podívaná na Měsíc a další vzdálené objekty vesmírné oblohy. Přímo ve městě totiž své dalekohledy a znalosti nabízí lidem hvězdář v ulicích Michal Štipl. I v silně...
Podle Michala Štipla může být zajímavé sledovat i zamračenou oblohu. „Příště až bude Slunce zahalené vysokou oblačností, podívejte se do jeho okolí, třeba tuto ‚duhu‘ nebo jiné jevy taky uvidíte. Napomůžou i sluneční brýle s polarizačním filtrem,“ doporučuje autor projektu hvezdar.cz.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám