Spolek Hanácký Jeruzalém nedávno v ulicích Prostějova uložil další Kameny zmizelých za oběti holocaustu, mimo jiné také za Bruno, Terezu a Kurta Winterovi. Bruno byl spolumajitel prostějovské sladovny a pivovaru, která vyvážela slad do Evropy, Ameriky, Afriky i Austrálie. Specialitou bylo pivo Král Ječmínek.
Kameny zmizelých za Bruna, Terezu a Kurta Winterovi spolek Hanácký Jeruzalém uložil v ulici Blahoslavova 13 v Prostějově.
Bruno Winter se narodil 15. října 1873 v Haňovicích u Litovle a pocházel z židovské sladovnické rodiny. Po studiích pivovarské školy v Berlíně a Mnichově vstoupil v roce 1898 společně se svým bratrem Karlem do továrny Brüder Winter založené jeho příbuznými už v roce 1873.
"Oba se stali se majiteli sladovny a pivovaru. Po technologické stránce se jednalo o špičkový podnik. Slad vyváželi pod značkou Castello do řady zemí Evropy, severní a jižní Ameriky, Afriky a Austrálie. Specialitou jejich pivovaru bylo pivo Král Ječmínek," popsala členka spolku Jana Gáborová.
Po smrti Karla v roce 1912 byl jediným majitelem závodu Bruno Winter. Pivovarskou výrobu musel v roce 1913 pod tlakem konkurence zastavit. V nevyužitých prostorách bývalého pivovaru zřídil a vedl továrnu na výrobu knoflíků – Kornolith. I ta dobře prosperovala a měla dokonce dceřinou společnost ve Velké Británii.
Neděle, 21. srpna 2022, 10:02
Spolek Hanácký Jeruzalém nedávno v ulicích Prostějova uložil další Kameny zmizelých za oběti holocaustu. Nedaleko někdejšího Templu na náměstí Svatopluka Čecha číslo 2 uložil kameny za Lydii Bandovou, Pavla a Helmuta Bandovy. Lydie byla zavražděna...
Bruno Winter byl také podporovatelem historie a tradic. V letech 1900 a 1901 chodil do rodiny na nedělní obědy akademický malíř Jano Köhler, který tehdy pracoval na výzdobě prostějovského zámku. Jeho velkým koníčkem byly historické hodiny, kterým dokonale rozuměl, sbíral je, opravoval i stavěl. V průběhu let shromáždil rozsáhlou sbírku hodin a hodinek tuzemské i zahraniční provenience od 15. do 19. století. V roce 1926 se stal členem Muzejního spolku a od roku 1933 byl členem Kuratoria muzea, tehdy fungujícího pod názvem Národopisné a průmyslové museum města Prostějova a Hané.
Winterovy hodiny dnes tvoří významnou část muzejní sbírky. Bruno Winter však zdejšímu muzeu věnoval také další předměty ze své domácnosti, například obrazy, pamětní mince, kolovrat, sady knoflíků z továrny Kornolith, různé písemnosti a například registr cechů.
Bruno Winter se otrávil ve svém bytě v noci na 27. června 1942 před nástupem do transportu společně se svou druhou manželkou Terezií. Jeho syn Kurt narozený 10. října 1911 byl zatčen gestapem a 28. února 1943 byl popraven v Osvětimi. Zachránil se jedině starší syn inženýr Hugo Adolf (1905–1989), který emigroval do Velké Británie, kde působil jako technik u 310. československé perutě RAF a později byl uvolněn z armády a řídil firmu na výrobu knoflíků. Jeho rodina žije ve Velké Británii.
Sobota, 9. července 2022, 19:12
Spolek Hanácký Jeruzalém nedávno v ulicích Prostějova uložil další Kameny zmizelých za oběti holocaustu. V ulici Svatoplukova u dnešního čísla 29 uložil Kameny zmizelých za dvanáctiletou Lianu Beamtovou a sedmiletou Pavlu Beamtovou zavražděné v...
V dubnu dubna 2018 bylo Bruno Winterovi zastupitelstvem města uděleno čestné občanství města Prostějova in memoriam. Slavnou tradici Winterovy továrny připomíná i soukromá sladovna Castello fungující od roku 1992. V prostějovském muzeu nyní probíhá výstava Návrat domů nežádoucí. Mecenáš Bruno Winter.
Takto na Bruno Wintera vzpomíná jeho vnučka Carole Williams žijící ve Velké Británi: „V ohrožení kvůli svému židovskému původu a zděšení nacistickou brutalitou odjel můj otec Hugo z Vídně, kde bydlel, na jaře roku 1938 do Paříže. Krátce navštívil domov v Prostějově v srpnu téhož roku a snažil se přimět k odchodu svého otce. Tento pokus ztroskotal na Brunově víře, že času na odjezd je ještě dost. To byl ovšem tragický omyl, protože za několik málo měsíců nastala německá invaze a na jaře 1939 došlo k obsazení Československa. Velmi hekticky tak probíhalo ukrytí Brunových hodin – zabalit do krabice a během 48 hodin ukrýt. Jeho přítel rotarián a ředitel muzea Jan Kühndel zařídil přijetí akvizice a tím záchranu hodin. Jen Ferraciny už nikdo nikdy neviděl. Ferraciny byly nové hodiny z roku 1755. Navrhl a postavil je Bartolomeo Ferracina, nejslavnější hodinář své doby. Bruno a Tereza museli opustit svůj domov a přestěhovat se do objektu, který Bruno postavil pro své sládky…. Obávané dopisy přišly 26. června, předvolání na nádraží k transportu příští den ráno. Každému dovoleno mít jeden kufr. Za svítání 27. června 1942 je můj strýc našel ve vzájemném objetí, prázdná lahvička od jedu vedle postele.“
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
Sbírka hodin byla vždy top prostějovského muzea. Až do doby, kdy tam přišla nová paní ředitelka a hodiny odsunula do depozitu. Je vidět, že není z PV a nemá k němu žádný vztah. Škoda i dalších věcí, které jsou ve sklepě muzea.