Pro dnešek jsme se zastupitelů ptali na plánovanou rekonstrukci Jihoslovanského mauzolea, které má již více než rok v majetku město Olomouc. Navíc, z naší nedávné ankety vzešlo pár strašidelných olomouckých zákoutí, takže jsme se rovnou zastupitelů zeptali, jaké místo v Olomouci jim nahání hrůzu...
Již více než rok je Jihoslovanské mauzoleum v majetku města. V jakém stádiu je plánování oprav? Považujete za důležité, aby bylo mauzoleum opraveno co nejdříve?
Mauzoleum bylo našimi čtenáři zvoleno jako nejděsivější místo v Olomouci. Jaké místo považujete za nejděsivější v Olomouci Vy? Proč?
Otázka byla položena předsedovi zastupitelského klubu e-mailem ve čtvrtek 7. dubna v 11:00, předsedové či jejich zástupci, měli čas odpovědět do pondělí 11. dubna, do 12:00.
Jihoslovanské mauzoleum z let 1926 až 1927 bylo vystavěno na památku padlých jihoslovanských vojáků a současně jako připomínka myšlenky slovanské vzájemnosti. Z důvodu nevyjasněných majetkoprávních vztahů zapříčiněných rozpadem bývalé Jugoslávie a nejasnostem ohledně vlastnictví chátrajícího památníku získalo město možnost jeho opravy až nedávno. Radou města byla schválena investice asi 18-ti milionů korun do opravy mauzolea, která bude uskutečněna po etapách v následujících třech letech. Již tento rok dojde k rekonstrukci přístupového schodiště, když další fáze opravy (odvodněn í, renovace interiéru, a pod.) budou následovat.
Já sám památník, třebaže je v neutěšeném stavu, za děsivý nepovažuji. Je nepochybné, že opravit potřebuje, ale i nyní má v parku své místo. Skrze pradědečka, který v něm dělal sochařskou výzdobu, k němu mám i osobní vztah. Za děsivější považuji vzhled opraveného domu U Zlaté koule, některé výtvory "sprejerů" na fasádách domů v Olomouci či předimenzované obchodní domy a rozlehlá parkoviště...
Jihoslovanské mauzoleum již k Bezručovým sadům neodmyslitelně patří. Jde o ojedinělou stavbu na území Olomouce a je velká škoda, že tak dlouho chátrala. Je proto dobře, že se podařilo vyřešit majetkové vztahy a konečně může započít jeho oprava. Bezručovy sady tak budou kompletně opraveny a ve spojení s nově zrekonstruovaným Rozáriem tím vzniká opravdu příjemné a romantické zákoutí Olomouce.
Snahu získat mauzoleum do vlastnictví města oceňuji, stejně tak jako úsilí věnované obnově této památky. Mauzoleum navržené olomouckým architektem Hubertem Austem a vyzdobené olomouckým sochařem Juliem Pelikánem prostě k Olomouci patří. Už jen toto spojení má pro mě velkou hodnotu a možná větší než samotný účel stavby, který je pro mou generaci již příliš vzdálený. Jakkoliv ctím památku jugoslávských vojáků padlých během první světové války na Moravě a ve Slezsku, bližší je mi zkrátka ten místní patriotismus.
Vždycky mě jako člověka žijícího v centru města mrzelo, když jsem kolem této nocléhárny pro bezdomovce chodil. Rozsah plánovaných investic ve výši 18 mil. Kč rozhodně není malý a věřím, že se podaří na něj získat v maximální míře dotace. Zapojení této romantické stavby do života města za to stojí.
Děsivých míst ve městě s lety naštěstí postupně ubývá. Já si je spojuji s lokalitami, kde se koncentrují nepřízpusobiví a bezdomovci, a pak tam, kde vznikají černé skládky. Jako místní "příměstský" myslivec mám nepříjemné zkušenosti s feťáckými tábory v lesících na Městském Dvoře nebo rozrůstajícím se nepořádkem kolem skládky ve Slavoníně. Toto kdysi malebné místo nad městem dnes působí doslova odpudivě a černá páchnoucí tekutina, která odtud vytéká rozhodně není nic, co by olomoučák rád viděl (a cítil). Chci se proto i jako zastupitel blíže seznámit s budoucností této lokality.
Oprava Jihoslovanského mauzolea je rozvržena do tří na sobě nezávislých etap tak, aby na ni mohlo město čerpat dotační prostředky. V první etapě, která bude zahájena v letošním roce a ukončena v roce 2017, budou provedena opatření proti vlhkosti a opravy přilehlých teras se schodišti. Za tímto účelem již město požádalo o dotaci Ministerstvo obrany ČR (dotační titul Zachování a obnova historických hodnot – zabezpečení péče o válečné hroby). V druhé etapě bude opravena kaple a rekonstruovány nástěnné malby, třetí etapa bude zaměřena na rekonstrukci krypty s rakvemi a ostatky jugoslávských vojáků.
Považuji za velmi důležité, aby opravy památkově chráněné budovy mauzolea probíhaly plynule a byly dokončeny v nejkratším možném čase. Věřím, že k nápravě dojde i u ostatních objektů, které čtenáři uvedli ve vaší anketě.
Pro mne byla dlouho nejděsivějším místem v Olomouci budova PRIORU vedle chrámu sv. Mořice. Dnes mi husí kůži nahání výšková budova v ulici Kosmonautů blízko centra, která nenapravitelným způsobem znehodnotila historické panorama Olomouce.
Vzhledem k velmi zanedbanému stavebnímu stavu památníku, a také kvůli jeho pomalování, které dehonestuje jeho pietní význam, jsem přesvědčen, že k opravě by mělo dojít bezodkladně co nejdříve. Radnicí plánovaný termín kompletní obnovy do r. 2018 včetně archeologických prací považuji za realistický a budu z pozice opozičního zastupitele aktivně podporovat jeho dodržení.
Považuji také za potřebné, aby po rekonstrukci bylo pietní místo více zabezpečeno proti vandalismu a také zneuctívání, např. bezdomovci, a to intenzivnějším monitoringem městskou policií, nebo i instalací bezpečnostních kamer.
Co se týká druhé otázky na nejděsivější místo v Olomouci, osobně považuji za jedno z nich odvrácenou stranu nákupního centra Šantovka. Snad i proto, že jsem v této lokalitě prožil své dětství. Na rozdíl od jiných míst, která jsou zanedbaná a zdevastovaná a teprve na svoji opravu a zkrášlení čekají, tedy u nich může člověk doufat, že se časem jejich stav zlepší, u této stavby již v nic doufat nelze, a proto je to pro mne tak smutné. I když je z čelní strany Šantovka hezká, z těch ostatních působí na své okolí už dosti brutálně. Zvláště v ulici Domovina dosti utlačuje rameno Mlýnského potoka jak prostorově, tak i nevzhlednou fasádou. A právě zde mohl být vodní prvek více využitý pro zatraktivnění místa a propojení centra města s navazující čtvrtí. Také do Třídy Svobody se Šantovka obrací méně vzhlednou boční fasádou. A to jsou podle mého názoru chyby, které již spravit nelze.
Komplexní oprava Jihoslovanského mauzolea v Bezručových sadech je jedna ze stěžejních akcí města věnovaných pietním místům na jeho území. Samotná akce se dle projektu vyšplhá na několik milionů korun, nicméně po dokončení všech tří etap vrátí tomuto neoklasicistnímu objektu z roku 1926 důstojnou podobu. Ne každý ví, že mauzoleum je místem posledního odpočinku více než tisícovky jugoslávských vojáků, kteří zemřeli v moravských vojenských nemocnicích během 1. světové války, a že autorem sochařské výzdoby je známý olomoucký sochař Julius Pelikán. Jsem proto rád, že se po dořešení složitých majetkoprávních vztahů podařilo v posledních týdnech akci rozběhnout, jelikož městská rada spustila výběrové řízení na dodavatele první etapy, která spočívá v realizaci opatření proti vlhkosti a opravě přilehlých teras se schodišti. Další etapy by měly následovat v příštích letech i díky finanční podpoře z ministerstva obrany. Jsem rád, že na realizaci tohoto projektu byla v městské samosprávě shoda, protože vedle faktu, že se jedná o dosti neutěšené místo v jednom z frekventovaných olomouckých parků, je to také jedna z možností, jak prokázat úctu obětem tohoto válečného konfliktu. O to symboličtější je, že tento projekt probíhá v době, kdy si připomínáme 100 let od tohoto krvavého konfliktu.
Na otázku vztahující se k Jihoslovanskému mauzoleu, který je v majetku města, odpovím velice krátce. Dne 7. dubna 2016 odvysílala TV MORAVA – olomoucké regionální vysílání v minutách z regionu oficiální stanovisko primátora pana Antonína Staňka za přítomnosti velvyslankyně Chorvatské republiky před Jihoslovanským mauzoleem v Bezručových sadech. Pan primátor ve svém vystoupení seznámil posluchače s celou genezí Jihoslovanského mauzolea i s plánem oprav, které započnou v letošním roce a budou prováděny v průběhu 3 let. Finanční prostředky jsou vyčleněny. Čtenáře olomoucké drbny odkazuji na webové stránky: www.tvmorava.cz/clanek/1707/mauzeleum.
Na druhou část otázky odpovídám: místo, které se mi vůbec nelíbí, je bývalý vojenský areál u Velkomoravské ulice. Táhne se po pravé straně ul. Velkomoravské od řeky Moravy až po Baumax. Je to velká v současné době zanedbaná plocha, která se dá /po vypořádání majetkoprávních vztahů/ dobře využít v rámci infrastruktury města. Zcela určitě by se do tohoto místa hodila multifunkční hala pro sportovní a kulturní akce, která by pozvedla úroveň našeho historického města. K realizaci takového nákladného záměru je potřeba najít solventního investora. Co takhle se poohlédnout po vhodném čínském investorovi?
Na dotaz redakce nereagoval.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
